Je to i množstvím zážitků, setkáváním se každý den s novými a novými lidmi, kteří se nám přes černou barvu pleti daří po pár týdnech rozpoznávat. Narozdíl od doby, kdy jsme do Ugandy vkročili poprvé a zdáli se nám být všichni stejní :-)
Mezi námi ... i oni mají problém si nás zapamatovat a pletou si nás. Pletou si mě, holku se slovanskými rysy s Juanitou, která má oba rodiče Mexičany :-)
Čas našeho odjezdu se nezadržitelně blížil a my jsme s Terkou měly obavy, že nestihneme první výkop při výstavbě nové kliniky. To se tak i bohužel stalo, ale byly jsme ještě u toho, když se pozemek připravoval pro stavbu. Bylo zapotřebí domluvit se s místními na příjezdové cestě, která nebyla vyřešena. Veronika prosila lidi z vesnice, aby se také zapojili do práce, protože klinika tu bude hlavně pro ně. Je dobré vést místní obyvatele k zodpovědnosti za to, co bude součástí jejich komunity .
Je pravda, že příprava se odehrávala "po Africku". Starosta přislíbil, že se postará o to, aby se přehradil malý příkop ve vesnici, na odbočce k pozemku, kde klinika bude stát.
Prví den se nic nedělo, což nikdo nepředpokládal, když jsme ale za pár dní viděli příkop jako před pár dny, slíbili jsme starostovi, že za ním budume chodit každý den, dokud to nebude hotové, a tak se taky stalo :-)
Cesta se vine mezi domky, pak prudká pravotočivá zatáčka. Co s tím? To větší auto se stavebním materiálem nemá šanci vytočit. Bude nutné zjistit čí je cíp pozemku kolem tohoto místa a poprosit majitele, zda by mu nevadilo, že by se přes něj částečně jezdilo.
Ani nás nepřekvapilo, že by to vadilo. A i pro budoucí klid nám na(ne)šťestí majitel část svého pozemnku za ne zrovna levný peníz prodal.
Díky projektu České rozvojové agentury získala část financí na započetí stavby.
V dubnu 2014 se začlo se stavbou. Škoda, že to bylo v době, kdy už jsme v Ugandě s Terkou nebyly :-(
Hrubá stavba i se střechou vyrostla během pár měsíců jako z vody.
Podívejte se do fotogalerie, jak celá stavba vypadá.
Žádné komentáře:
Okomentovat